Závršanský kermáš

Loni se nám do Svrčinovce kvůli povodním nepodařilo dorazit. Manželé Škulavíkovi jsou ale velmi vytrvalí, a tak to už tentokrát klapnout muselo. Počasí teda zase nic moc, doopravdy jsme se báli, že by se situace mohla opakovat. Klobouk dolů před místními, které ani trvalý a nepříjemný déšť neodradil a přišli nejen na mši, ale i zhlédnout připravený program. Celá cesta nahoru ke kaplnce Sedembolestnej Panny Márie byla lemovaná auty a zaparkovat bylo docela obtížné. Představa, že všechny nástroje a celou aparaturu budeme tahat několik stovek metrů, nebyla nic moc. Nakonec přece ale po „omši“ pár aut odjelo, a tak se všechna naše žihadla pohodlně vešla.

Hned po příjezdu do nás Jirka a Anička Škulavíkovi vrazili porci skvělého guláše a plno dobrot sladkého i slaného původu, nechybělo ani pivo nebo typická borovička. Ještě nic neodehrát a už nás krmit, to není zrovna prozíravé, ale na druhou stranu nás oba znají z koncertů ve Studénce a vědí, co od nás mohou očekávat.

Intenzivní déšť neustával a všichni se krčili pod několika party stany. Opravdu jsem upřímně litoval kolegy, kteří v lijavci vystupovali před námi. Publikum i přesto zůstalo věrné. Už jsme ani nedoufali, že se počasí umoudří, ale asi to máme nahoře dobré a stál při nás tamburašský andělíček. Sotva jsme totiž začali stavět aparaturu, déšť ustal a ukázalo se i sluníčko.

Odehráli jsme klasický velký 90minutový program a publikum, přestože sedělo na můj vkus dále od pódia, bylo nadšené. Někteří i tancovali a zatleskali nám vstoje.

Příjemné posezení po koncertě s organizátory i „kostolníkom“ bylo skvělou tečkou za propršeným dnem. Rádi přijedeme zase.