V Zarazicách tamburaši
Prázdninové zarazické soustředění, kde se nacvičuje podstatná část repertoáru na další sezonu, mívá vždycky velkolepý průběh, protože takového hostitele, jako je Přemek Vřeský, hned tak nenajdete. A co teprve když se tomu přidají i jeho padesátiny.
Už téměř rok dopředu jsme znali průběh, menu, program. Oslava s prasátkem a cimbálovkou se konala pochopitelně až poslední den po koncertě, protože jinak bychom nenacvičili asi nic. O to více se všichni na zkouškách snažili. Trénovali jsme dvě hodiny dopoledne, dvě hodiny odpoledne a hodinu večer. Na prstech to bylo už druhý den znát, ale náplastí jsme si naštěstí přivezli slušnou zásobu. Zvládli jsme podstatnou část vánočního repertoáru. Kolemjdoucí, procházejíce pod okny zkušebny, si asi museli myslet svoje, protože slyšet v srpnu vánoční texty není zrovna běžné. Ale zkoušel se i vinařský repertoár, který předvedeme na Slavnostech vína 15. 9., a došlo taky na muzikálového Monte Crista, swingovou píseň ze 30. let Vám to dneska sluší, slavnou skladbu Raindrops Keep Fallin' on My Head, písničky Marie Rottrové Lásko, voníš deštěm a Agnes nebo hit kapely Jelen a Jany Kirschner Co bude dál. Miloš zase s námi nacvičoval slovenského Šuhaje nebo balkánské Uspomena na Bledsko jezero. Prostě zase co nejširší žánrové zastoupení, aby si každý přišel na své. Některé z těchto skladeb jsme zahráli i na závěrečném koncertě, který pořádáme pro Zarazické jako poděkování za azyl.
Mezi zkouškami jsme využívali luxusní vířivku, ve které se střídaly týmy A, B a C, podnikli plavbu po Baťově kanálu, vyrazili na obvyklou exkurzi do vinného sklípku a někteří zdatní stíhali brzy ráno i procházky po okolí. Večery pod pergolou taky neměly chybu.
Opravdu hodně náročný týden. Zase se ukázala soudržnost kolektivu. Sešli jsme se tady téměř všichni a každý něčím přispěl. Děkuji všem za nasazení, skvělou atmosféru a Přemkovi ještě jednou všechno nejlepší a velké díky. Jsme rádi, že jsi pevnou součástí souboru. Tak zase za rok.
