A zase ty Zarazice...

Srpen už tradičně patří soustředění v Zarazicích, letos už šestý ročník. Píšu soustředění, ale v podstatě je to jedna velká permanentní party. Náš hostitel Přemek Vřeský to každoročně zvedne minimálně o level. A to jsem si naivně myslel, že po loňském soustředění s oslavou Přemkovy padesátky už to ani vylepšit nejde.

Kromě Ondry, Ivety a Simony jsme tam byli úplně všichni. I Anet s malou Amálkou přijela, aby si po roce mateřských povinností trochu dáchla a oprášila hru na čelo.

Tělocvična – naše ložnice – doznala změn. Karimatky jsme tentokrát nechali doma, protože Přemek nám zajistil z nedaleké nemocnice pohodlné matrace, úžasné.

Denní režim zůstal stejný. 

5:00                                          budíček pro ty, co chtěli někam na výlet nebo běhat

8:00                                          budíček pro návštěvníky pražírny kávy Kamikava

9:30                                          nerad vstává i Jiří a výletníci se vracejí

9.30 – 10:00                            snídaně pod pergolou

10:00 – 12:00                          dopolední zkouška

12:00 – 13:00                          oběd v Zarazické hospodě

13:00 – 15:00                          odpolední klid, Kamikava 2, vířivka

15:00 – 17:00                          odpolední zkouška

17:00 – 18.30                         osobní volno

18:30 – 19:30                        večerní zkouška

19:30 – ráno                         party pod pergolou se zpěvy

Jedno odpoledne vždy patří nějakému výletu. Tentokrát nás Přemek vzal do vietnamské restaurace ve Veselí, kde jsme na grilu zápasili nejen s hovězím a bůčkem, ale hlavně s potvorami z moře vytaženými.

Vrcholem každého soustředění je pochopitelně pak i páteční koncert. Děkujeme Zarazickým, kteří se na nás přišli podívat. Zahrajeme vždy nejen naše hity, ale také i něco málo z toho, co jsme nacvičili.

A které nové skladby během příštího roku uslyšíte? Na staré nástroje Pochod Banovac, polku Harfenice, hity Babičko, nauč mě charleston, Já budu chodit po špičkách a Život je jen náhoda, dále Pozdrav z Bělehradu, Čínskou pouliční a Alžbětinskou serenádu, koncertní skladbu V říši pohádek, slovenskou lidovou Išla Marina. Na nové nástroje pak baladu Loch Lomond, Ježíška a Vánočního kapra od Jarka Nohavici, koledu Aj, dnes v Betlémě, pohádkové písně Kdyby se v komnatách, Kujme pikle, Větře, větříčku, Zvířátka pana Krbce a Pan Tau, populární písně Biograf láska, Přejdi Jordán, Říkej mi a Do věží. Not jsme měli nachystáno ještě hodně, ale už to nešlo časově zvládnout. 

Závěrečnou hymnu V Zarazicách krajní dům jsme si zazpívali s místními a pak už na nás čekalo jen selátko na rožni a družba s místními.

Náročný týden, ale super. Děkujeme Přemkovi, Pavlínce, Luboškovi i Veselskému kulturnímu centru. Rádi přijedeme i příští rok.